Dřív jsi mi nosil spoustu krásných květů...

Anotace: Elisabeth Barrett Browningová (1806 až 1861), snad největší anglická básnířka, vydala sbírku Portugalské sonety, jež je součástí korespondence s jejím manželem, básníkem Robertem Browningem (1812 až 1889). Dal jsem se jí inspirovat a zde je výsledek.

Dřív jsi mi nosil spoustu krásných květů
v zahradě kvetly léto celičké,
i v zimě zdálo se, že s námi je tu,
rozkvetlá louka v temné světničce.

Tak prosím Tě, ve jménu naší lásky,
navrať se drahý, ve vzpomínkách zpět,
nos mi zas růže nebo sedmikrásky,
jak činil jsi před dlouhou řadou let.

A slova plná Tvojí vroucí lásky
mi teď, můj milý, s něhou šeptej zas,

zapomeň, že nás oba zdobí vrásky,
než života květ navždy zvadne v nás.

Láska jak pták se z teplých krajin vrátí 
a smutku mrak se z mého čela ztratí.