Přeháňka

Déšť se spustil z oblohy

a šeď mraků zakryla hvězdy

- skoro bych nevěřil, že tam ještě jsou.

Divadlo světel zmizelo za špinavou oponou,

bez děkovačky.

To jarní přeháňky dusí zemi,

aby jednou mohla znovu dýchat

a plní díry na silnicích

i ty na duši.

A ty se jako deštík přeženeš,

svlékneš pole z šatů

a obnažíš mohutné kořeny,

zatímco já

budu stát s hlavou k nebi

a čekat na první hvězdu.