Pod víčka zavřená
vkládám ti usmívání,
až oči otevřeš,
ráno nám prohřejí…
Rty jemně políbím
navzdory zašimrání,
při jejich pohybu
lehce se zachvěji…
Ruku položenou
jenom tak na polštáři
pohladím, aniž se
jí budu dotýkat…
Baletním gestem vánku
smetu stíny z tváří,
nejčistší lásce tě
ponechám… objímat…
…spíš…
Kto takto píše, snad nevie ani ublížiť, ani byť zlý...iba rozdávať lásku a nehu! krásne!
21.03.2007 23:42:00 | gallatea
Ahoj:) Jak sem tě mohl přehlédnout..to nechápu...
Tak je krásně něžná ...teda...:)
05.02.2007 15:52:00 | Favi
krásné...jako bych četla usínání mého synka...no nic...já vím (ale u nás to tak vážně funguje)
05.02.2007 15:44:00 | mamina
Nejčistší Lásce ponecháš lásku.
Polibkem na víčka, vyčaruješ snění.
Ach jak toužím poznat takovou krásku,
v jejímž náručí bych spal až do kuropění.
Něžně objímat její boky.
Její vůni svojí láskou vyvážit.
Napsat pro ni básně, vroucí sloky.
Pro ni dýchat, stavět mosty,
nosit její něhu v náručí,
žít.
05.02.2007 13:43:00 | kouzelníček
Kdo tak krásně umí hladit,
musí spoustu pohlazení dostávat.
Přece zákon
akce - reakce nemůže nefungovat.
05.02.2007 13:31:00 | Mourek
Cecilko, přál bych si prožít to probouzení a co nejdéle jej protahovat. Tak alespoň ve snu vnímat tu krásu, jemnost, něhu a lehkost toho doteku. Moc hezké.
05.02.2007 12:57:00 | bobi bobie
Do černé tmy bolestné pocity...
A do srdce (jsem svědek očitý)
vždycky jen lásku předáváš,
je Tvoje peklo i otčenáš...
;-( + ;-)= ;-)))
PS: také se hlásím do ligy za neumírající sny!!! ;-D
05.02.2007 07:58:00 | Levandule