Návštěvnost
HUSÍ KŮŽE
HUSÍ KŮŽE
HUSÍ KŮŽE
oč laskavěji kolébá samota
o to víc svírá osamění
jak nežít pro druhého
když chybí okysličený vzduch
zážeh sdílené radosti v očích
smějících se i skrz zavřená víčka
spolu
opojně svobodné nádechy
v bezpečně těsném úkrytu pro dva
až do zlověstného zakokrhání
kdy měkká blízkost se zaskočeně mění
v kovově neprostupné
vedle sebe
mizí ozvěna z útočiště
spolu s vyčerpaným vzduchem
bezmocný úlek z převtělení
sípá němé vytí ze zkamenělých plic
slova na oprátce v krku dusí
lhostejnost hrubě utahuje
svěrací kazajku z kůže husí
Praha, 11.8.2015
https://www.youtube.com/watch?v=ZWThDKGVZJI&list=RDaNIItxB0Lvc&index=8
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskSdílení všech radostí i strastí je nutné,
bez něho je i "štěstí"smutné.
Když jsem sama
žádné drama,
ba naopak.
nesmí to však trvat dýl
pak ani smích by neplatil
a co pak?
16.08.2015 13:18:59 | Kapka
Děkuju za krásný příspěvek - moc hezky jsi to napsala :-)
Cítím to úplně stejně - kdybych nemohl své radosti a strasti sdílet, asi bych brzy umřel jako vrabec v kleci... :-)
17.08.2015 18:05:12 | Amonasr
o samotě si krásně sním - v osamění-zjišťuju, že všude "kvete" blín...ST :-D
13.08.2015 19:34:20 | Frr
:-D
14.08.2015 08:33:20 | Amonasr
Sdílení dvou párů očí, čtyř párů rukou, dvou srdcí, ticha, které nevadí, smíchu, který pohladí, pohledu, který pochopí. Děkuji za tak krásnou báseň i když z ní mám husí kůži:-))
12.08.2015 20:26:00 | Nikita44
Děkuji za pěknou odezvu i za Tvou husí kůži :-))
12.08.2015 23:02:38 | Amonasr