Mí dobří havrani... všechno to odneste,
po naší poslední večeři páně.
Krev, sperma, med... ty zbyly ti na prstech,
na prsech nad ránem zas moje dlaně.
A v lůně se náš syn, pohrobek veselý
do rytmu Straussova valčíku točí...
Netuše, že už zas...za půlden necelý,
navždy tě obejmu a sejdu z očí.
Ten kočí co drží čtyřspřeží před vraty
ptá se mne: „Pane, už? Je čas jít domů...“
Vzduch páchne omamně mrtvými jehňaty...
Vracím se do pekla s rachotem hromů...
To peklo každodenní prej lidi strašně mění...
06.11.2015 06:57:30 | básněnka
tak tohle je tedy S Í L A , Vrbáku
až mě mrazí ... ST!!!
26.08.2015 20:47:33 | Záklopka
vrbáku..máš můj obdiv ST :-D
26.08.2015 20:32:37 | Frr
Cosi se ve mně událo, když jsem četla o tvých havranech, prý dobrých. Každopádně husí kůže, a to je dobře...
26.08.2015 19:25:08 | Pamína
...vhlížím mezi řádky,po svém.....Ji.
25.08.2015 18:19:15 | jitoush