Až ráno slunce vysvitne
a já se probudím
má první myšlenka k tobě dopadne
že tě snad dnes uvidím.
Když k večeru zapadá
na nebi červánky
tak v tvé blízkosti mě napadá
co budem dělat až budem samy?
Pak měsíc nebi začne vládnout
a já bez tebe jsem zas.
Ale myšlenky mé šly s tebou usnout
a ráno připomenou mi tvůj hlas.
A já nebojím se, nezapomenu.