Proč...
Proč...
Potácím se někde mezi smrtí a životem,
být tak blíž....
....oživil bys mě polibkem.
Možná energii bys mi vzal, možná novou dal,
být tak blíž....
....tak do náruče bys mě vzal.
Myšlenky k tobě jako bárky po vodě nechám plout,
proč nejsi blíž....
....a tvé ruce nemůžou mě obejmout.
Už první hvězda objevila se na obloze,
proč nejsi blíž....
....na tvé něžné dotyky zapomenout nelze.
Noc už odchází, na obzoru začíná svítat,
snad budeš blíž....
....a budeš mě zas líbat.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Marná je touha má, marné volání!
Bůhví, kde jsem to četl, ale jak pravdivé to je...
Tvoje něžné volání mi to připomnělo...
Kdyby Tě slyšet mohl, děvče,
jistě by všemu vale dal
na něžných křídlech vánku lehce
jak motýlek by přispěchal!
Ale je zřejmě kdesi v dáli,
neslyší, na nic nemá čas,
snad samota ho v srdci pálí,
snad beznaděje krutý mráz...
02.12.2007 15:41:00 | Kozoroh 1
Už jsem to v jednom případě psal,
do Literu.cz v komentáři dal.
Prostě jemná milostná lyrika,
která do srdíčka proniká...
08.04.2007 20:49:00 | Bíša
Bohužel, jsem od tebe dost daleko, přesto ti posílám
pusku na dálku.
04.03.2007 12:06:00 | jehlaspichlas
