Návštěvnost
MIMO ČAS
MIMO ČAS
MIMO ČAS
láska nestárne
buď zraje
nebo zmírá
aniž by podléhala času
když příliš hladoví
stravuje sama sebe
naopak ztratí-li apetit
zhubne se natolik
že zmizí i její stín
jenž vpije se do tmy po zhasnutí
živena doteky a dechem
koupá se v pramenech
z nichž vyvěrá esence mládí
čas je pak na ni krátký
dokáže přežít i smrt
choulí se v odlescích ostýchavých slz
v ozvěnách do hlubin existence svádí
Praha, 30.10.2015
https://www.youtube.com/watch?v=q4w9Asmm06Q
Komentáře (22)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskCo dodat? Vystihls to dokonale, láska je nad vším časem i prostorem! A díky i za písničku! Minule mě dostalo její podání od Lary Fabian, tak jsem si ji zas ráda připomněla.
01.11.2015 22:19:03 | Aida
Díky :-)
02.11.2015 00:48:51 | Amonasr
Někdy nebezpečná...ale VĚČNÁ...úsměv.děkuji za ni...vlastně za obojí.úsměv.z.
31.10.2015 11:27:08 | zdenka
Díky za Tvé laskavé úsměvy, Zdeno :-)
31.10.2015 11:29:57 | Amonasr
láska je taky leckdy to poslední, co nás udržuje při životě...
31.10.2015 09:34:32 | iluzionistka
Protože je to v životě to úplně nejdůležitější - vedle ní je všechno ostatní téměř bezvýznamné :-)
31.10.2015 11:18:50 | Amonasr
láska, tak jemné a přitom tolik silné slovo... a i když se někde zpívá, že mrtví milovat nemohou, tak ta láska zůstává, zůstává tady s námi nebo alespoň já to tak cítím... a snad proto bychom měli milovat... lidi, věci, pocity, sny,cokoli, ale tu lásku si uchovávat... dává, dává nám samým... a také ji dávat... je fuk, jestli je opětovaná, ale pořád je to láska...
30.10.2015 23:43:59 | zelená víla
K tomu není co dodat -krásně jsi to napsala a krásně se to i čte :-)
31.10.2015 11:16:58 | Amonasr
....Pepíčku,hezky si to vyjádřil....lásku je potřeba živit....víš,někdy
mě mrzí,že když je toto slovo vysloveno,tak si lidé většinou
vybavují jen tu jednu stránku tohoto citu....jenže ona má tolik odstínů
a podob,které vedle sebe rovnocenně stojí......pak to někdy může některého člověka
zbytečně bolet,když je odsunut do méněcenné pozice......je tolik podob
lásky,které mohou hluboce naplňovat.......Ji./úsměv/
30.10.2015 20:49:20 | jitoush
Díky, Jitko, za tohle „postesknutí“ – to je myslím strašně důležité, co jsi napsala. Láska je dle mého především to, co má člověk v sobě, aby to mohl ze sebe v těch mnoha rozmanitých podobách rozdávat, ne něco, co by měl uzmout někomu druhému či druhým. Všichni samozřejmě toužíme lásku dávat i přijímat, ale opět to můžou být i jiné její podoby, než jen ta jedna, na kterou se to tak často zužuje. Jo, to jsi dala krásný námět k zamyšlení – kolik asi je kolem nás lásky, které si málokdo všimne a o kterou se tak vlastně i sami ochuzujeme. Možná proto je náš současný svět sice materiálně mnohem bohatší než kdy dřív, ale zároveň asi i duchovně mnohem chudší. Ekonomický růst je doprovázen duchovním zbídačováním - je to opravdu to, co jsme chtěli a chceme…? :-)
30.10.2015 23:39:04 | Amonasr
tohle jsi napsal hrozně krásně,ale hrozně krásně! :-)
30.10.2015 18:05:23 | střelkyně1
Až tak…? :-) Tak to mě od Tebe moc těší, milá Střelkyně, děkuju – vzhledem k tématu jsem totiž tentokrát obracel jednotlivá slova poněkud víc, než bývá u mě zvykem… :-)
30.10.2015 19:30:01 | Amonasr
láska ? - neohratelná věčná ampexová páska...:-D ST
30.10.2015 17:45:19 | Frr
:-D Přiznám se, Jiří, že tu ampexovou pásku jsem si musel vygooglovat ;-)) Tak láska - páska, říkáš :-D OK, když neohratelná věčná ampexová, tak proč ne ;-))
30.10.2015 19:28:44 | Amonasr
Láska je něco jako hygiena, potřebuješ jí každej den:-)
30.10.2015 15:07:33 | básněnka
Hezky řečeno - nepochybně je očistná, a to i tehdy, když bolí :-D Neznám nic potřebnějšího :-)
30.10.2015 15:11:00 | Amonasr
Minulý týden jsem měla tu čest vyslechnout přednášku Sylvie Richterové. Závěr byl, že láska je základní hybnou sílou vesmíru. Líbilo se mi, že se to nebála říct nahlas. Nějak jsme už té lásce přestali věřit, zdá se mi.
30.10.2015 14:24:41 | Bylinná směs
Ten závěr Sylvie Richterové plně sdílím. A pokud jde o víru v lásku - třeba jí nesvědčí, když se o lásce mluví příliš často a nahlas... ;-)
30.10.2015 14:36:54 | Amonasr
Nechci to tady nudně rozmazávat, ale byla jsem z té přenášky dost uchvácená. Mluvila o tom, že jsme se tolik ponořili do vědy a materialismu, že jsme přestali myslet na duchovno. A já si právě myslím, že je důležité o něm mluvit a o lásce taky. A jsem ráda, že ona to udělala. Velká inspirace.
30.10.2015 14:46:45 | Bylinná směs
V tom Ti rozumím a souhlasím s Tebou. Měl jsem spíš na mysli takové to inflačně povrchní žvanění o lásce v éteru všude kolem. Když slyším ve filmu po každé třetí větě ubezpečení partnerovi "miluji tě", je mi z toho nanic a nemůžu se na to koukat. Když někoho opravdu miluju, tak to snad ani nedokážu vyslovit nahlas, aby se mi nezlomil hlas. A kdyby se mi nezlomil, připadal bych si, že lžu - proto to raději ani neříkám. Možná jsem staromódní nebo divný, ale věřím jen na lásku, na kterou jsou všechna slova krátká. Něco jiného je samozřejmě mluvit o lásce jako fenoménu třeba na takovéto přednášce - neměli bychom se opravdu za ni stydět, ničím jiným není svět zachranitelný než láskou (bez jakéhokoliv sentimentu a patetičnosti) ve všech jejích podobách.
30.10.2015 15:07:02 | Amonasr