Vyznání...

Vyznání...

Anotace: je krásné ve světe elektronickém, sepsat vyznání z dob mládí našich babiček.... Snad potěší....

Snad nebudete pohrdat troufalostí mou,
sám Bůh mne obdaroval odvahou,
leč věřím nešťastnice, že při řádkách mých
Zrudnou Vaše líce.

Dnem , nocí šeptám Vaše jméno
a věřte Pane, já vím, že Ženám nepřísluší
cokoli o Lásce je vyřčeno.

Já v žalu opuštěná ve dne bloudím,
za city k Vám , já sebe soudím,
však na dále nejde mlčeti
trápím se celá staletí.

Snad prozřetelnost si to žádá,
od první chvíle , já mám Vás ráda.
Jen vstoupil Jste, má tvář mi vzplála
mé srdce žárem zahřála.
.
Přízraku můj, má Lásko ze snů,
bez srdce Tvého raději zesnu,
svou lásku najevo mi dej
obavy mé zpřetrhej.

V mém srdci klíčí naděje ,
snad osuší v mém oku krůpěje,
Mé zármutky nechť Tvé polibky zhatí,
tou láskou jsme na věky spjatí.

I končím, hana mi to číst,
toliko troufalý list,
Však na věky Tvou Entitou chci být,
a z měkkých Tvých rtů, Lásku pít...
Autor kokyno, 04.11.2015
Přečteno 509x
Tipy 4
Poslední tipující: tato22, enigman
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Entitou mojí bývala jsi ty.Svět je však krutý,zapomíná na city.tak jako ty si na mě zapomněla a utopila vše v moři,ta láska paní má stále doutná,nikdy uż však nezahoří.

06.11.2015 07:52:49 | tato22

mám rád poezii slova...

05.11.2015 12:05:29 | enigman

© 2004 - 2023 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí