Možná doufám, možná tomu stále věřím,
Ve vzpomínkách se do prachu bořím,
Se sklopenou hlavou na posteli ležím,
Zmrzlá v ledových vločkách bosá běžím,
V hlavě je moc vzpomínek a já jimi žiji,
Z hořkého dna ony myšlenky do dna piji,
Tak proč jich není konec a já je nesmyji,
Protože se s budoucností stále kryjí…