Vlasy Bereniky

Když usnu,
pokaždé zdá se mi sen
o tvých rozprostřených vlasech po obloze.
Zimu co zimu
hledíš na mne ze vzdálených končin
a přivoláváš mi lehkodechý spánek.

Když usnu,
zdáš se mi v podobě přenádherné sfingy
a tvé rysy se snad až příliš
podobají mlze.
Spoutáš mě ve svých představách
a sneseš na mne tíhu své krásy.

Než usnu,
pokaždé zdá se mi sen
o tvých rozprostřených vlasech ve vesmíru.
Bude trvat tisíce let,
než k tobě dolétnu a tiše políbím
a sdělím své pozemské přání.

Až usnu,
přiblížím se ke tvým rtům
a tiše tě pohladím po tvých dlaních,
které nikdo nikdy nepohladil.
Budeš dávno babičkou, než tam doletím -
až někam do Vlasů Bereniky...