Nejistota

Hořká bolest mě zas svírá, tolik jizev v hrudi mé,
nepoučitelná přec dávám opět v sázku srdce své.
Snad do země zašlapeš ho, v pěsti na prach rozdrtíš?
Chci vědět, znát pravdu, co cítíš a co odpovíš...
Odpověď mě může bolet, čas na tom nic nezmění,
však nejistota tíží mě víc než pytel kamení.
Tak prosím, už mi řekni své, ať oba můžem jít,
spolu nebo každý po svém zase začít žít.