Z tlustého nic zbytky, z tenké kosti hlad

Z tlusté noci na tenké ráno,
nic ohlodané na kost,
zbytky dojídá hlad...

Tužkou na obočí přikrášluješ písním tóny,
když milují se spolu na strunách v letmém doteku,
tolik pocitů, co bijí se v člověku.

V podprsence o číslo menší
dravost svádí boj bez viny,
ukájí se cípem peřiny.

Hvězdám kreslíš na záda velkými písmeny
lži utkané z pavoučích sítí,
zhášíš plameny tam, kde ještě svítí.

Z tenké noci na tlusté ráno,
kost ohlodaná na nic,
hlad dojídá zbytky...