Duše tělo opouští

Anotace: Báseň o posledním vyznání

Sbírka: Stejně nás život láká

Vím pomalu se blíží můj čas
já vím v dálce slyším tvůj hlas
má duše tělo opouští
já doufám že mi odpouštíš

Jen jedno přání z tisíců mám
buď stále se mnou ať nejsem tu sám
něco ale musím ti říct
škoda jen že nebyli jsme spolu víc

Duše tělo opouští
tys řekla že mi odpouštíš
osud k nám příliš krutý byl
okamžiků víc nám nedovolil

Duše stoupá k nebi výš
dívám se jak klidně spíš
budeš mě mít ve vzpomínkách
a já tebe budu navždy mít rád

Nikdy jsem nebyl nejlepší chlap
pořád choval jsem jako ten srab
vlastního osudu jsem se vždy bál
toužil jsem stát se jen umělců král

Nebyl nám osud přán spolu být
odcházím na věčnost jinam teď žít
navěky v paměti úsměv tvůj mám
děkuji za to že nebyl jsem sám

Duše tělo opouští
tys řekla že mi odpouštíš
osud k nám příliš krutý byl
okamžiků víc nám nedovolil

Duše stoupá k nebi výš
dívám se jak klidně spíš
budeš mě mít ve vzpomínkách
a já tebe budu navždy mít rád

Úsměv tvůj miluji přesto slzy tečou
hodiny minuty příliš rychle se vlečou
nezbývá bohužel nám času víc
na to abych stihl ti ještě naposled říct

Nikdy jsem ti neřekl miluji tě
promiň mi musím jít opouštím tě
neplakej jednou snad za mnoho let
sejdem se a bude se s náma zas točit svět

Duše tělo opouští
tys řekla že mi odpouštíš
osud k nám příliš krutý byl
okamžiků víc nám nedovolil

Duše stoupá k nebi výš
dívám se jak klidně spíš
budeš mě mít ve vzpomínkách
a já tebe budu navždy mít rád