Sblížení?

Anotace: někdy se situace tak strašně náhle vyvine, že člověk nestíhá ani zírat...třeba ve 3 ráno...(napsána 1.4.2016)

Tak jsme se konečně sblížili

a co z toho teď mám

naše cesty na chvíli se zkřížily

na srdci hluboký šrám.

Naše těla v noci tak hřála

políbená andělem nebo snad ďáblem

ještě dnes s tebou jsem se smála

teď slzy do očí derou se náhle.

Co jsme to jenom udělali

vždyť bojíme se jít zase blíž

to jen touze jsme se vzdali

ve společném objetí našli skrýš.

Spojily nás nízké pudy, vášeň snad

bylo to tak krásné, že sotva jsem dýchala

nyní jako bych měla ve svém těle zkrat

všechno na pospas bych ti vydala.

Můžu jen doufat, to možná ještě svedu

že nebylo to pro tebe krátkodobé bláznovství

však za úsměv svůj schovat nedovedu

jak potají se ke mně vkrádá zoufalství.

Chtěla jsem jen abys zůstal

na kratičký okamžik byl můj

přála jsem si ochutnat tvá ústa

a teď, lásko, při mě stůj.

Tak napsala jsem ti báseň zas

však co s námi vlastně bude

ukáže až čas...