Výzva bez konce
Výzva bez konce
VÝZVA BEZ KONCE
Dvě dlouhé nohy půvabné nesou tělo,
dvě rovnoběžky, dokonalost sama.
Z nádhery té mi z mysli nic nezmizelo,
zhmotnělá krása inscenuje drama:
Cílený útok vedl jsem na tu slečnu,
dopřál mi osud tu nádheru hmotnou
a byl jsem vyzván zamířit k nekonečnu,
tam, kde se ty dvě rovnoběžky protnou.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskČistě z matematického hlediska mírně nemožnej :)
Pěkné. Musím se smát.
04.04.2016 22:30:08 | MARKO
Jsem rád, že se ti mé drobné dílko líbí, ba přimělo tě k úsměvu.
Z matematického hlediska se rovnoběžky protínají v nekonečnu, na tom jsem právě založil pointu. Osobně se mi to také moc nezdá, podle mých úsudků se protínají nekonečně malý kousek před nekonečnem.
Děkuji za komentář.
05.04.2016 14:40:19 | pedvo