Navěky zakletá

Anotace: V očích svit měsíce, omamná vůně šeříku, v úsměvu tisíce záhad a rty plněné bohyní touhy. Té, jež je navždy zakletá...

Navěky zakletá v mé mysli drásáš mi srdce myšlenkou hříšnou

Vzbuzuješ strach i touhu, chtíč i nenávist, radost i trýzeň, slzy i smích

Vyzíváš k pohádce, jejíž postavou bude čarodějka nepřístupností

 Navěka zakletá v mém srdci

Jak zvuky kytary v půlnočním tichu šeptajíc tmě o nevinně nevěry

 Jako by všechny křivdy světa upletly jednu velkou pravdu o malichernosti lidí

Jsi navěky zakletá uvnitř mých snů

Jejichž nenápadnost vypráví, jak moc jsi vrytá tupou čepelí osudu do mého života

A jak moc si uvědomuji, že naše cesty propletené, leč nesjednocenné

Jsou navěky zakleté všem slastím společné touhy bez požehnání!