UPÍJENÍ ČASU
UPÍJENÍ ČASU
UPÍJENÍ ČASU
do jiskřivého vína
tebou až do svěžesti
upitého času
vnořil jsem olivu
okrově zelený plod
počatý ze záře tvých očí
jen špičkou jazyka
tak tak dotýkám se
náznaku jitřního buketu
sotva že dech jsem si v něm smočil
topím se ve víru turbulence
zakleté ve vteřině
věčných návratů od života k smrti
rozmetán na hranici
v popel
jenž pozpátku zas hoří
umírám
a zároveň se rodím
v lehounkém dotyku
vzdouvá se hlubina všech moří
Praha, 29.6.2016
https://www.youtube.com/watch?v=M7VdbPDPEnk
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tiskupíjím vína pod obojí...sám sobě umírám...znovu rodím...úsměv.z.děkuji...znovu za obojí...z.
30.06.2016 09:59:13 | zdenka
Díky za vnímavé přijetí, Zdeno :-)
30.06.2016 13:53:32 | Amonasr
Piješ ten čas z hrnku a nebo sklenky ?:-)
29.06.2016 17:15:28 | básněnka
Víno času piju nejraději z tenkostěnné sklenky na stopce a čokoládu času zase z hrnku... :-))
30.06.2016 00:07:48 | Amonasr
když opiješ se vínem času..Tvá opice jej packou na chvíli zastaví..:-D* ST*
29.06.2016 14:03:35 | Frr
Pěkná a výstižná metafora, díky Jiří :-)
29.06.2016 15:05:31 | Amonasr
V moři, kde hlubiny hoří, bych se s chutí houpala,
místo práce v kanceláři, stejně jsem zas zaspala... :)
29.06.2016 12:21:32 | Philogyny1
Díky za pěknou a vtipnou reflexi :-))
29.06.2016 15:04:47 | Amonasr
hmmm, tomu se říká vyznání ... šťastné oči, co turbulence vyvolaly:)))
29.06.2016 10:56:55 | Ragnell
Díky za Tvé vnímání, Rag :-)
29.06.2016 10:59:17 | Amonasr