Snění

Odraz toho kdo sám chodí
na stěnách bílých při svíčkách
černotou noci přece se brodí
nechává polibky na víčkách

V záclonách čas právě ranní
krouží k nám novým dnem
ukončí něžně tvrdé tvé spaní
provoní touhou květinový len

Až ráno den si nás najde
snění s větrem může si hrát
bolavou duši hřích zase projde
miluješ chvíli, kdy jdeš spát

Odevzdání noci nalžeš si rychle
šeptání do vlasů necháš si zdát
řasami poztrácíš polibků míle
jak lehce uvěříš, že má tě rád