Dávno jsem...

Anotace: Dávno jsem, tvým otrokem.

Zahleděn do duhovek očí,
vnímám jak to ve mně klíčí.
Můj svět se rozpadá,
až nezbylo moc.

Dusím se ve lžích,
co zapomněl jsem použít,
jen abych vyváz - odkud?
Se srdcem plným nadějí,
jež skličuje další pondělí.

Čekání - nekonečné.

Svět je místo zmatený,
kde láska nedává smysl,
pro rým přidám Lytomyšl,
i tam budu zamilovaný.

Ale těžko prchnu,
těžko udělám krok.
Jestli nezdechnu,
budu tvůj otrok!

Dávno jsem...