můj milý
zavedl jsi mě k prameni
a já z něho dlouze pila
bláhová
až málem jsem oněměla
bála se o naše tajemství
vím jak jsou všechna slova planá
že láska je struna rozehraná
neznalá hranic hájemství
řekl jsi
nepatřím jen nám dvěma
otevírám srdce uzamčená
pečetím pouta přátelství
Ta plyne jako ten pramen...
22.07.2016 21:12:02 | nepřihlášený komentátor
..."hudba pramenů" //Otakarev Březino, promiň, že jsem si vypůjčil název
Tvé jedinečné eseje...je zde tak výstižný...díky//
22.07.2016 20:14:57 | Frr
Jiří, já snad budu muset sáhnout po některém z Tvých doporučených autorů...úsměv.z.
22.07.2016 20:19:08 | zdenka