Malíř

Malíř kreslí na plátno srdce,
však přemýšlí koho vlastně bude.
Sedí a tiše v hlavě rozmýšlí,
dal bych ho Karolínce.

Jeho ruka klepe se,
to nic, však jsou to jen deprese.
Přes všechno kreslí dál,
jeho chybou flek na srdci udělal.

Se slzami v očích srdce strhl,
do rozpáleného krbu ho vrhl.
Lituje toho moc,
nyní odbíjí půlnoc.

Sedí v křesle a celý se klepe,
snad jen zima po mě leze.
Smutně sklápí hlavu dolu,
ztratil jsem,
ztratil jsem její lásku.

S poslední cigaretou a sklenkou vína,
promítá se mu stále jeho vina.
Poslední nádech a výdech cítit byl,
umírá z lásky kterou již nedobyl.