Rudý květ

Okvětní lístky růže rudé,
co až odkvete, copak mi zbude?
Zbude ti příslib a zbude ti přání.
O tom co můžeš mít nemáš zdání.

Zavřela oči, k sobě přitiskla víčka.
Jen neplač má maličká,
už jsme staří na psaníčka.

Hlavu zlatavou schovala do dlaní.
Jen pojď ke mně, přitul se.
Přivila se, mačkajíc v ruce to psaní
Proud slz stále však řinul se.

Plakala maličká a sní celý svět,
srdce diváků až usedalo.
A v tu chvíli rozvinul se ten zapomenutý rudý květ.