Natálce

Natálce

Anotace: * * *

Vítr v pavučinách
prosáklých vůní nádraží
a tvé hnědé vlasy se,
deštěm rozmoklé,
rozprostřely po městě
které Už tak
bylo z tebe nemocné.
Měl jsem
teplotu
po tvých Vlasech
prahnul jsem
jak po oáze na poušti
a Milovat se s tebou
v náručí oprýskaných
omítek.
Promiň mi
Příchuť Slasti,
která se,
chtě nechtě,
rozprostřela po vagonech
a rozfoukala
ten Dávný Déšť
Promiň,
já se jen zadýchám
a Chci Tě znovu...
Autor Zasněný básník, 10.12.2016
Přečteno 376x
Tipy 7
Poslední tipující: zelená víla, Frr
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Extrémně procítěné:-)

13.12.2016 22:01:15 | Tvořilka Lenka

něžné... hebké...

12.12.2016 23:46:36 | zelená víla

Děkuju ti moc, Zelená vílo, za přečtení a pochvalu :) Měj se krásně!

13.12.2016 20:34:52 | Zasněný básník

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí