Návštěvnost
Větrný vír
Větrný vír
Vzpomínám
jak mi tenkrát vítr odnesl
slova ze rtů
abych nemohla mluvit
o Tvém nepochopení
pak mi do očí nafoukal
písek a prach
a mě pro ten palčivý pocit
nezbyl čas na slzy
Dodnes
kdykoliv se někde poblíž
objeví větrný vír
tiší můj hlas
a v očích zhasíná světlo
snad proto
abych nemohla
vyslovit Tvé jméno
a v husté tmě kolem sebe
nesměla spatřit Tvou tvář
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk...v životě se to různě kroutí a láme......ale někudy ze středu se
to hojí,rovná tam kam je potřebné....dáme li tomu šanci......jizvy jsou zářezem,abychom věděli,ale
smíření a přijetí už je oprošťuje od citlivé bolesti.....už není
hořkost,ale otočení se do jiného úhlu pohledu.....všechno je tak,jak má být
i přesto všechno.........Ji.
13.12.2016 22:07:46 | jitoush
Jituško, děkuji za nádherná slova!
14.12.2016 10:33:43 | Nikita44
jojo, věci se dějí proto, aby nám něco sdělily... jen někdy nám to chvíli trvá, než nám to dojde a taky to občas hodně bolí...
12.12.2016 23:32:01 | zelená víla
..děkuji za milé přijetí, Vílko:-)
13.12.2016 20:40:09 | Nikita44
až to zajíkne a v očích pálí ...ST
12.12.2016 18:20:22 | Malá mořská víla
..někdy to nemusí ani pálit, jen to poznamená navždy..díky Gábi
12.12.2016 20:43:25 | Nikita44
To je ale gauner, já si to s ním vyřídím .....
áááá.....kam mě to nesééééš větře bláznivý.......
tady tip chytééééééj ...
12.12.2016 12:56:31 | klaun
...jéééé děkujíííí..:-))..:-)
12.12.2016 15:58:27 | Nikita44