Ztracená

Za hranou obzoru
kde slunce spát
nechodí
a měsíc neusíná

kde láska nebolí
tam snad skrývá se
tvá bajná
Atlantida

Okraje z pocitů
a lásky omšelé
postupně blednou

tváříš se nesměle
ač sama dobře víš
jak po ráně těžké je
znovu se
zvednout..