Slunce a maliny

Slunce a maliny


Už k tobě nechodím cestičkou ve sněhu
zahrady roztály jak hnědé oči
dávno se nesoužím pro lásku, pro něhu
kdykoliv mohu své rety v tvých smočit


Občas mi chutnáš jak nezralé maliny
a tak ti den co den své slunce nosím
tam, kde ti voněly zástěry máminy
běháme spolu, šťastní a bosí


A když se slunce ukládá ke snění
hýčkám tvou duši jak vzácný květ
a do spánku šeptám, že nic se nezmění
když budem´ jen žít a nevědět.