Dávno už nastal ten čas, své vyznání ti říct.
Chci zase cítit tvůj roztoužený dech,
když laskáš mě a já škrábu nehty...
po zaprášených zdech, nebo po zádech...?
Toužím po tom pohledu,
který kdysi patřil jen mě.
Cítit tu vášeň,
která kanula z tvých oříškových očí.
Zase jednou ochutnat tvůj jazyk na svém horkém těle.
A slyšet ta dvě nádherná slova,
která už neříkáš...
Protože já stále,
dětinsky, vášnivě a hravě...
Miluji tě! ❤️
Snad vyslyší Tě, touha je mocný cit, moc Ti to sluší, líbí, srdíčko na konci hezké... (já holt už jen ořiškový dort...) ST. :-))
08.02.2017 11:59:05 | Iva Husárková