Anotace: ...a jednom domě
Stáří není
v listech stromů
spadlých v náručí země
je ve vzpomínkách
člověk si teprve po letech uvědomí
jejich nesmrtelnost
Po letech odříkání
viny
bolesti
lásky
Možná jsi mi nikdy nezestárl
i když si tě zem už vzala
vyžádala
jako zima svůj první sníh
Možná ještě neuběhlo tolik
let
Můžu ti vyprávět
o Praze kde jsme se milovali
o hotelu Sigma
který se ztratil v prachu
o nočním vlaku
kterým jsem před tebou kdysi
utíkala
o tom že jsem tě nikdy
nepřestala milovat
...
o městech co navždy
objímají své domy
až do zboření
smrti
konce lásky
o tom že bych chtěla být
tím městem
a mít moc
aby mi tě nikdo nemohl jen tak
zbourat
bez mého souhlasu