Skrz modrou mlhu
A skrze zlatou zář,
I přes zdánlivou slepotu
A ochromující chlad,
Slyším Tvoje srdce tlouct,
Cítím Tvůj dech na tváři
A dotek Tvých dlaní na prsou…
…a přece
Nic než bolest
A rytmus Tvého srdce.
Nic než slzy
A myšlenky na to, co bylo dříve.
Tep za tepem,
Dokazuje tvůj život,
Slza za slzou,
Dokazuje ten můj.
Tep po slze,
Slza po tepu..
- žijeme, a spolu.
I přes nekonečnou dálku
A zhasnutá světla,
Přes ohlušující samotu
A promlčená slova…
…miluju Tě
Kouzlo básně není ve vyumělkovaných slovech,
ale v umění slovy znovu vyvolat okamžik vzniku ...
.... a já ho cítím ... / bingo ..! /
všechno ostatní jsou planý kecy ...
26.04.2007 13:51:00 | HarryHH
Ta báseň zastav se se mi zdá dosti lepší, je jemná a pokorná, bůhvíproč mi připomněla wolkera (poštovní schránka, ne těžká hodina!!!)...Tahle mi přijde tak nějak typická a běžná
01.04.2007 17:23:00 | Lukk