Má ústa by chtěly z těch tvých pít,
a duši tvou přes rty políbit.
Pokud i dnes měsíc vyjde na obloze,
já snít se neodhodlám o tobě dlouze.
Nedočkavě budu vyhlížet naše ranní slunce.
Má ranní tichá modlitba,
o tom jak spatřit tě víc,
je stejný pocit
jako běhat polem plným slunečnic.
Ty jsi mé světlo lásko.
Jsi mé slunce,
mezi mraky dlouho ukryté,
nyní spatřené.