Naděje pohasla

Naděje pohasla

Anotace: Konec všem nadějím. E

Já zoufalství jsem pocítil,
Když naděje pohasla.
Já smutek strašný podnítil.
Moje pýcha užasla.

Světlo jež mě vedlo
zmizelo jak bludička.
Do bažin mě svedlo.
Snad kázala to sudička.

V bažině teď tonu
sám a v zoufalosti.
Zvuk smutného zvonu
se nese v troufalosti.

Ja kdysi slyšel legendu
již vyprávěli krásky.
Prý v zahradách Narendu
poznám jméno lásky.

Prý každý tam má květ,
jež jméno vyzradí,
jež rozzáří náš svět
a nikdy nezradí.

Já v mnoha knihách pátral
bych věděl jak tam zajít.
Jen v mlze jsem šátral.
Kde to místo najít?

Pak jsem přečet listinu
a v ní směr jsem nalezl.
"Tam každý má svou květinu
kdo skalní převis přelezl.

Tam leží zahrady Narendu"

Já prošel skalním převisem.
Tam sad květin útulný.
V něm prázdné místo s nápisem.
"Erien, bard potulný."

Pro mě není květina
Pro mě není láska

E
Autor Erien, potulný bard, 16.02.2007
Přečteno 389x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Budu rád za každé slovo, jež zde utrousíte.

E

16.02.2007 17:29:00 | Erien, potulný bard

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí