Tajemství

Anotace: Opětovné rozněžnění po vnější inspiraci.

Vzpomínáš, jak líbal jsem tě pod rozkvetlou třešní?
Již je tomu nějaká doba
A jak vím já, ty; jak víme oba
Ani jeden z nás již není dnešní

Pamatuješ, jak říkal jsem ti, že jsi jako jed?
Do kůže se mi proudem vpíjíš
Máloco mi v peřinách tajíš
Jsi žhavá láva, žádný led

Chtěla bys ta poddajná slova zopakovat?
Chceš opět slyšet, jak ti to sluší
Když svými stehny zahříváš mi uši
A mé ruce si necháš na hruď přikovat?

Víš, jak tvoje rty chutnají?
Jsou jako zralé ovoce, natrhané kvítí
Jež z louky tváře jasně svítí
A já je pozoruji potají