Anotace: Platón se zastyděl.
Chtěl bych ti napsat
bez slov
jen plný text citů
Chtěl bych tě namalovat
bez štětce
jen plátno plné barev
Chtěl bych tě oslovit
mlčky
když nejsi tu
Chtěl bych tě pohladit
pohledem
jak vánek hladí větev
Chtěl bych
Bože, co já jsem všechno chtěl
Však oněměl jsem v zapomnění
Zchromly mi myšlenky v úžasném pohybu
Okolo tebe jsem síť planet měl
Mé Slunce ti dávalo rozednění
A Měsíc mého trvalého pobytu
Zestříbrněl
Však stále jsem s tebou
a kradu hvězdám jejich statický tanec
Mé myšleny už jen také blikají
Tma a chlad ve dvou
se lépe snášejí
a opět se vznášejí
Chromí mohou létat
a tak nás vítají
a cíl je náš konec
Pochopil jsem
proč jsi nezůstala
Byla jsi ještě mladá
Pohladila...
02.09.2017 19:50:09 | Stavák
...a návraty ? jen lístky květů gladiol které neunese vítr pozpátku...:-D ST*
25.08.2017 21:38:31 | Frr
Asi ty lístky mi provoněly celý můj život. Díky.
25.08.2017 21:41:42 | VEDz RVAHEs
je v ní schovaná něha, a to se mi líbí...
25.08.2017 14:45:00 | Philogyny1
Cítím pořád něhy moře a lásky hoře. Děkuji.
25.08.2017 19:59:27 | VEDz RVAHEs
...jak plynutí řeky, na které se odráží vyšší dění a pod hladinou hodně hluboká, silná, zaujala.
25.08.2017 07:59:17 | Laika
Plynutí ... je dobře, že je z věčnosti.
25.08.2017 20:01:10 | VEDz RVAHEs
Plynutí ... je dobře, že je z věčnosti.
25.08.2017 20:01:10 | VEDz RVAHEs