Na bílém polštáři
po lásce toužící.
Dvě ruce - motýli
po těle bloudící.
Bloudící krajinou
co nikam nevede.
Brání se. Neví,že
s ďáblem nic nesvede.
Prosí a proklíná
s tou tváří anděla.
Bez citu, bez lásky?
Takhle to nechtěla.
Slzy jí stékají
vpíjí se do ticha.
Slyšíš? To ďábel
teď smíchy se zalyká.
To mi cosi připomnělo, ...ďábel v podobě člověka, co druhého proklíná a nepřeje ...
08.02.2008 10:59:00 | NikitaNikaT.