...jako...

...jako...

 

Chybíš mi jak květu rosa,

jako trávě noha bosá.

Jako ohni pár malých třísek,

jako poušti horký písek.

Jako moři jeho vlny...

Stýská se mi, jsem smutku plný.

Jako pytel plný mouky,

jako květů plné louky,

jako cukru plný med,

jako lidí plný svět.

Jsem sám jako v plotě kůl,

ryba v moři, bez včel úl.

Jako prázdná makovice,

jako jedna rukavice...

...jsem sám. Tak co dělat mám?

A tak sedím, mlčím, čekám,

jako na utrhnutí broskev měkká,

jako rybář na své ryby,

jako lhář na tvoje kdyby.

A zkouším hledat to, co nenaleznu.

Jako astrolog tu nejjasnější hvězdu,

jako kopáč zlata plnou bednu.

Jako poklad, co ještě nikdo nevyzvednul...