Vítězná láska

V duši opět prázdno mám,

co já s tím teď udělám?

Moje srdce mi snad napoví,

to, co se jen tak někdo nedozví

Zůstane to navždy mým tajemstvím,

té spleti slz z níž nelehko se vyprostím

Snad se z toho osvobodím,

tím na Světlo, když pohledím

Všechno zdá se víc než krásný,

ale Milý můj to zřejmě nevidí,

že má Láska v srdci mém sídlí,

snad ani neví, co je mezi námi tak vzácné,

co druzí nám jen závidí

Avšak nelituji této tak vzácné Lásky,

jež směla jsem a znovu smím s Tebou prožíti

Mezi námi rozkvetla jako růže,

jen ji nenenech uvadnout,

zanechat ji  a zahodit,

to nesmí Tě napadnout

Potom by bylo moje srdce opět 

zlomené na dvě poloviny,

a já opět bych octla se navždy

tkvící mezi stíny

Už nikdy bych znovu nenašla lék na uzdravení,

však zvítězila Láska, 

to nad všechno je Snění