Co Lucie neví

Tak nějak se mi jeví,
že Lucie moc toho neví.
O své krásné čisté duši,
která jí tolik sluší.

Také o své krásné tváři,
která jako letní Slunce září.
O svém milém úsměvu,
který rozpustí i srdce z ledu.

Ta Lucie snad ani netuší,
jaké štěstí do mého světa přináší.
Chtěl bych zastavit s ní čas
a navždy slyšet její hlas.

A až se bude někdo ptát,
jestli Lucii mám rád.
Je to jasné jako facka,
že Lucinka je moje láska.