KRÁSA, BOLEST A SMUTEK

KRÁSA, BOLEST A SMUTEK

Anotace: @&@




KRÁSA, BOLEST A SMUTEK

 

 




 

nalil si sklenici svého oblíbeného rumunského Pinot Noir

jehož poněkud zemitý buket příjemně korespondoval s chutí

která před polknutím upomínala na vůni mladého sena

zvlhlého krátkým letním deštěm

zapálil si dýmku a na stole svíčku

pustil si Adagietto z Mahlerovy 5. symfonie

a pohroužil se do svého nejintimnějšího světa

který byl přístupný jen jemu

a kam nikoho jiného nepouštěl

 

tedy rád by tam někoho pustil

jen jeho jediného

ale připadalo mu to tak absurdní

tak neskutečné

že se toho nikdy neodvážil

aby se neblamoval

aby se nezhroutilo tohle jediné útočiště

kde mohl bez zábran

dát volný průchod všemu

co ho uvnitř tak svíralo

 

tak bolestně svíralo

zároveň ale božsky krásně

jako by nic hluboce a nadpozemsky krásného

nemohlo existovat mimo utrpení

 

tóny Mahlerovy hudby

se zvolna rozlévaly jeho nitrem

spolu s lahodnými doušky vína

a otvíraly v něm ta nejskrytější zákoutí

chráněná pevně před vnějším světem

 

pouštěly k nim čistý imaginární vzduch

aby se bez přístupu k němu

nestala mrtvými zatuchlými kavernami

 

v hlubokém pohroužení do světa věčně se rodící panenské krásy

která nemá konkrétní obrysy ani tvar

a jež rozkvétá z čisté ryzí bolesti a sama je její nejušlechtilejší formou

mu začaly vstupovat do očí slzy

 

slzy stesku a údivu

nad tím

že se smí něčeho tak jedinečného dotýkat

že se ho to zmocňuje

a prostupuje jím z nitra přes spánky až k zavřeným víčkům

a skrz ně se dere ven

 

styděl se plakat i sám před sebou

ale čím víc se tomu snažil bránit

tím víc se mu to nedařilo

až se nakonec poddal

a nechal všechnu bolest tryskat svobodně na povrch

 

to byly ty okamžiky

kdy se stával skutečně jen sám sebou

nemusel v sobě nic potlačovat

nic předstírat

a všemu mohl nechat volný průchod

 

netrvalo to dlouho

ten prožitek byl ale tak intenzivní

že ho důkladně pročistil až na samé dno duše

a pak už jen dozníval ve slastné zklidňující se euforii

spolu s Mahlerovou hudbou

 

cítil

že je šťastný

a že tomuto štěstí

se nic na světě nevyrovná

 

bolest se proměnila v laskavý smutek

který umí hladit

 

věděl

že jemu souzená láska

se skládá z krásy bolesti a smutku

 

a stejně je tím nejúžasnějším

co ho kdy mohlo potkat

 





 

 

Praha, 9.2.2018

 

https://www.youtube.com/watch?v=Les39aIKbzE

 






Autor Amonasr, 09.02.2018
Přečteno 692x
Tipy 33
Poslední tipující: Dreamy, zelená víla, Krysařka, Anděl, Jort, Iva Husárková, bogen, Frr, zdenka, piťura, ...
ikonkaKomentáře (23)
ikonkaKomentujících (12)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

dotýkáš se, tam někde uvnitř se hebce dotýkáš... neuvěřitelný!!!
mám slzy v očích...
tolikrát jsem si přála umět se dostat k člověku natolik blízko, aby nemusel nic a já věděla a nejen to, ještě jsem se toho mohla dotknout, pohladit, pochopit, pomoci... a také jsem si tolikrát přála, aby někdo mohl přijít do mně a dotknout se toho a umět to vytrhnout či jen pohladit nebo hlavně pochopit...
někdy později mi také došlo, že ti lidé o to nestojí, ne tím, že přijdeš a je to... je to daleko obsáhlejší, niternější, dlouhotrvajícím procesem... a někdy jsou to jen záblesky, které buď pochytíš a víš nebo ne... a nebo si ani ten člověk neuvědomí, že pustil, hned se uzavřel, ale určitou jemností či pohlazením dostane odpověď... a přes tohle zase on vnímá tebe... je to proces, jsou to okamžiky, vteřiny, kdy to vzniká a stejně tak to může i odejít... je to to nejlepší, co mě potkává... mám slzy v očích a díky tobě za tento text, díky ti i za to, že to máš v sobě a dáváš dál, děkuju nápadu, že tu jsem a děkuju tam někam, že právě tohle dokážu cítit... :-)

11.02.2018 22:17:27 | zelená víla

To je moc fajn, jak dokážeš procítit tento text, moc hezky se mi to čte - děkuju :-)

12.02.2018 20:52:50 | Amonasr

Fajnšmekrská, bonvivánská :)

11.02.2018 20:38:25 | Krysařka

Díky za přijetí - potěšilo :-)

12.02.2018 20:50:48 | Amonasr

Ami...ach ... to bude fuška. musím ... několikrát poodejít. musela jsem číst asi napětkrát. protože bulím. MOC.... nebýt hudby, možná tu nejsem. zachraňuje. vím o několika lidech, které zachránila. a - neznám nic blaženějšího, než sednout se skleničkou vína, a pustit hudbu- a ještě něco. musí být tma. sametově černá, hustá tma. když vyplázneš jazyk, cítíš ji. poslední dobou si ji pouštím do sluchátek. zní jenom pro mně. a Ty, milý Ami, Ty jsi napsal tak... neskutečně skutečně, že mne to fakt dostalo. a bude trvat dlouho, než se vzpamatuju. a už odcházím. ale bulím dál...děkuju. *ST*

10.02.2018 14:11:47 | Anděl

Snad to byl očistný pláč, Anděli - takový má smysl :-) Děkuji :-)

11.02.2018 12:13:36 | Amonasr

jednak mám rád Mahlera-Pátá je Hospodinova***
druhak - uchopit tak přesvědčivě enigma tajemství radosti života-jako Ty-je velkej kumšt..ejhle od Prousta zas další vyvolenej...***Amone patří Ti můj velkej obdiv+na triku máš mou probuzenou radost....St* .-D*

09.02.2018 22:43:32 | Frr

jo,Pepo, někdy člověk přijde o poslední útočiště ... i takové jsou chvíle.Když dnes slyším příběhy těch starých lidí. Když skončila válka, zapalovali pod širou oblohou ohně a tančili a zpívali.Úsměv ... z

09.02.2018 21:56:41 | zdenka

To je pak smutné, Zdeno - svá útočiště, kde na nás nikdo a nic nemůže, bychom si měli chránit, co to jde... Ale co zrovna Tobě bych měl povídat... :-)

09.02.2018 22:02:42 | Amonasr

KRÁSA...

09.02.2018 19:30:38 | Kapka

Děkuji, Kapko... :-)

09.02.2018 21:58:29 | Amonasr

Bravo!Z duše bravo!Tobě i Mahlerovi...ostatní slova jsou už jen kecy...s dovolením si uložím :)

09.02.2018 18:15:15 | Malá mořská víla

Díky za takové přijetí, Gábino :-)

09.02.2018 21:58:05 | Amonasr

Ta mluví z hloubky duše a dost dobře se s ní dokážu ztotožnit ... krása, bolest a smutek...přesto to největší a nejúžasnější co nás potkalo :)

09.02.2018 22:03:10 | Malá mořská víla

To se mi hezky čte :-)

09.02.2018 22:04:16 | Amonasr

.....věřím Ti milý Pepo.....hudba má jedinečnou schopnost pohroužit člověka
v sama sebe a dotýkat se zevnitř a dál už to víš sám.............Ji./úsměv/

09.02.2018 17:54:00 | jitoush

Ano, Jitko, však víš... :-)

09.02.2018 21:57:00 | Amonasr

Bolím :-))

09.02.2018 17:44:47 | Kett

Bolíš hezky, Kett ;-))

09.02.2018 21:56:26 | Amonasr

Taky miluju hudbu a tyhle chvíle, ráda jsem zase četla...

09.02.2018 17:32:00 | Philogyny1

Mám radost, že to tak cítíš, Phil :-)

09.02.2018 21:56:00 | Amonasr

Úplně jsem se Tě milý Ami představila.
Citlivý člověk vnímá své okolí empaticky,
ale jako muž se snažíš své pocity potlačit.
Při hudbě Mahlera, mírně ovinen vše vyplave
povrch.
Ale i to je potřeba. Krásné. ST*

09.02.2018 17:05:04 | Šípková Růženka

Díky za krásné přijetí, Šípková Růženko :-)

09.02.2018 21:54:59 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí