Variace na Máj

O lásce prý šeptal tichý mech,
co v borovém byl háji,
neviděl stíny po stromech,
to vše bylo v máji.

Večerní máj byl lásky čas,
to fráze všem je známá,
a v ten čas zas život zhas
a odplul do neznáma.

Tehdy zaváněl háj borový,
proč nevím, snad jen z rozmaru.
A tobě pivo lahvový,
milejší bylo, než žít po staru.

Zas svou lásku slavík růži pěl,
snad neměl jinou zábavu,
než obdivovat její pel,
než hledat u ní nehmotnou potravu.

A to jezero hladké v křovích stinných,
třeba něco ví a prozradí
o dnech kdy nezvoní tu lidský smích,
to když kluk holku zase zradí.