Hrál si se mnou anděl!

Nedovolte mi myslet na tu tvář!
Tvář, kterou jsem líbat směla...
Znovu bych ji laskat chtěla...
Ne! Nesmím na ni vzpomínat!...i kdyby odhodila svatozář!

Tělo vřelé, přec plné chladu...
V duši kusy rozpraskaného ledu...
Srdce rudé, láskou k sobě...
Kamenné však láskou ke mně...

Noci letní, hrál si se mnou anděl...
Smítkem prachu na vlnách moře nebeského...
Hluboká tma, světly oken podmaněno doupě opilého...
Na jednom břehu láska, na druhé chtíč...konec zazněl!

Vzpomínky mrazivé, v očích lesk slunce...
Omyl tmou, vinu svou, zahalil lehce...
„Pojď, dáme cigáro... Promiň mi tu chybu...“
Bohužel! Ranil´s mě... Neměl´s být v lihu!