Lásce se nedaří
na zlatém polštáři
musím se nadechnout
a jít dál
Vzal sis mě na hraní
a to je k zbláznění
měl by ses ohlédnout
kde dřív jsi stál
Za pár zlatých kamínků
nedáš si do vínku
cestičku vydlážděnou
jak sis přál
Má touha je beze dna
když chceš, budu princezna
a ty s dlaní rozpálenou
pak buď můj král!