TŘETÍ ZASTAVENÍ
bylo mi asi sedmnáct let
když nepřátelsky cizí ruka
na tvém božském zadečku
změnila zbytek ulice ke gymnáziu
na mou cestu křížovou
ta zlověstně nenasytná dlaň
mě srážela do kolen svou tíhou
zatímco s tvými šťavnatými křivkami
sevřela lačně i mé hrdlo
slunce se jenom pro mě tenkrát zatmělo
a já přestával doufat
ve své zmrtvýchvstání
už dávno mi z paměti vymizela
spousta kdysi svatých obrázků
ale tvůj ikonický zadeček
se mi občas vynoří z oltářního přítmí
jako připomínka bolestně nedotknutelné krásy
která rozněcuje sny
ďábelsky andělskou závratí
z pozemské nedostižnosti
snad v příslibu nadpozemské spásy
Praha, 28.6.2018
https://www.youtube.com/watch?v=XP_eHGYzYtc
Skvělé, můj milý.
30.06.2018 11:54:09 | Pamína
Děkuji za přijetí, milá Pamíno :-)
30.06.2018 22:06:13 | Amonasr
tedy já nejsem na prdelky... :-)
ale když to přefiltruju na oči a ruce... tak si tu krásu v sobě uchovávám... :-)
29.06.2018 23:48:06 | zelená víla
Proti gustu žádný dišputát... :-))
30.06.2018 22:05:22 | Amonasr
:-) věru šťavnatá vzpomínka, radoST, že ses s ní podělil :-))!
28.06.2018 14:57:15 | Fany
Myslím, že každý z nás měl někdy v merku nějakou tu překrásnou prdelku. Často bohužel jen v merku. Naštěstí ne všichni zažili tu "křížovou cestu". Pěkně jsem si početl a zasnil...
28.06.2018 12:37:58 | Koblížek
Jj, jen ty "iniciační" prožitky, byť třeba platonické, se někdy zadřou na celý život... A díky za zasnění při čtení, také jsem se při psaní zasnil... :-))
28.06.2018 20:39:33 | Amonasr