Možná dnes

Bojím se, že mé srdce bude prázdné,
navždy, a že já budu ztracená jako teď.
Pocit úzkosti se ve mně dme,
jako vlny rozbouřeného oceánu.

Zas jsem sama v davu lidí,
a nevím kudy jít, nebo kde hledat
osobu, která o mě ví.
Možná se s ní silnější stanu?

Nervózně si prohrabávám vlasy
jen abych nemusela sledovat,
jak se mi klepou ruce, asi
z toho, že už nejsem s tebou.

Myšlenky v hlavě jsou jako hurikán,
žádnou z nich však neudržím.
Pocit ztráty dnes již dobře znám.
Prosím, zůstaň tu se mnou!

V ruce mám pilulku, která
mi pomůže opustit vše.
Nevzala jsem si jí včera,
ale nejspíš si ji vezmu dnes...