s adamem a evou pod jabloní

někde ve vesmíru je tvá ruka
čeká na tu mou
vím to
vím

ten letmý dotek
z nás nikdo nevymaže

houslí smyčec doznívá
v korunách stromů
znám jej znám ten hlas

stejně jako ty ten můj

alespoň někdy zazní ve verších
zachvěje se v nás
společně

jako pramenitá voda v řece
její tenký vlas
i stín

příště už nebudeme se bát
posbírat
popadaná jablka

vždyť dávno známe
jejich prázdný
dutý zvuk

sedíme tu
s adamem a evou
pod jabloní

někde ve vesmíru je tvá ruka
čeká na tu naši
vím to
vím