Lípy a jitrocel
Dávno už,
lásko, přestaly nám lípy kvést,
co ještě můžem a
co už nemůžeme snést . . .
Co všechno skončí
tam zvadlé na oltáři . . .
když odešlo léto
a máme tu
znova září . . .
Ještě se,
lásko, spolu projdem po ulici,
co v noci byla a
co už zase není spící . . .
Až skončí ty hry
na: jsme či nejsme vinní . . .
pak jen se odloží
zbytky lásky
v síni . . .
. . .
Nakonec,
lásko, setřem i ten úsměv z tváří,
to se tak dělá, když
není místo v kalendáři . . .
A lásce zhasnem
i tu poslední svíci . . .
víš, miláčku,
tak to bývá
vždycky . . .
. . .
A možná,
lásko, už zítra anebo za pár let,
kdopak to ví, možná,
že jinak otočí se svět . . .
Kdo jenom ví, co bude
s milováním, až jednou
ráno znenadání,
vím, co chtěla bych já,
vím, co ty bys chtěl,
až rozkvete tam ve stráni,
až rozkvete tam ve stráni
nám
voňavý jitrocel . . .
Za foto děkuji MIRA Photography
www.facebook.com/miraaphotography?fref=ts
pravnouče, tahle je též KRÁÁÁSNÁ ST* :-D*
12.09.2018 14:23:25 | Frr
:-) pradědáčku milý Frr, však se snažím, ani už nevařím, neuklízím, jen si tak pěkně vyčítavě zpívám :-))! Pěkně Ti děkuju :-)!
12.09.2018 19:58:47 | Fany