Na věčné téma
Na věčné téma
Když láska skomírá, někam se vytrácí
jak pára na hrncem, jak nad ohněm dým,
když schoulená v klubíčko třese se
chladem, zimou, z nepochopení,
když láska je hluchá a němá,
nešeptá a neslyší slůvka malebná,
necítí vůni snů i dnů vysněných,
ani pohlazení dotyků toužebných,
má cenu a smysl o lásce psát?
Má cenu láskou se zaobírat?
Vonět k růžím, tónům naslouchat?
Znovu a znovu se ptát? Nastokrát...
...má.
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Má cenu vždycky! Bez debaty
Láska je pohon, světlo hvězd
u ní se neměří míra ztráty
ten, kdo má totiž srdce zlatý
bez podmínek se dává city vést
a přijímá a odevzdává
do všech - co kolem, do všech dál
jen čistá láska je ta pravá!
Hlupák, kdo by to nepoznal :)
26.09.2018 11:22:24 | šuměnka
A kolik hlupáků chodí kolem nás,
co hůř, hlupáci jsou mnohdy i v nás...
26.09.2018 12:00:29 | M.A.Rek
Ano, asi má..
a když nic, tak aspoň se vypsat.
V(d)ěčné to téma ;)
17.09.2018 08:57:07 | ARTeFakty X. Múzy
Je to tak, někdy tomu říkám – bez urážky kohokoli a čehokoli – vyblít se na papír.
17.09.2018 09:01:43 | M.A.Rek
