stojím tu
zmáčená deštěm
tvé blahosklonnosti
možná jsem zakletá
něžná fantazie
na větrem vymeteném poli
mlžná stopa ve vzduchoprázdnu
pod točícím se
nebem
mám závrať z jinotaje
co roste uvnitř mne
září mi z očí
vychází ze smějících se úst
bliká tisíci světluškami
v mých blonďatých
vlasech