Jako velkou zkušeností starých lodníků,
co uvazují lodě u přístavních mol.
Jako umem starých zámeckých zahradníků,
co popínavý růže vážou do pergol.
Jako Mistři tkalci, z dalekých hor Pamíru,
u koberců věnují se plně uzlíkům.
Jako markýz d' Sade, stuhou jemnou z kašmíru,
mnohé ženy svazováním přiměl ke vzlykům.
Jako pavouk křižák v koutě, líně číhá,
na své kořisti, v lepkavé pavučině.
Jako rybář, sítě plné z vody zdvíhá,
těší se, co ryb bude mít ke svačině.
Jako lapku vede v poutech policista,
tak spoutám Tě láskou, lásko, buď si jistá.
aCH... :)
NEMOHL BYS, PROSÍM NĚJAKOU Z tVÝCH ZÁŘIVOUNKÝCH BÁSNÍ I NARECITOVATI A DÁTI NA YOUTUBE NEBO POSLATI NA EMAIL?
s VDĚČNOSTÍ lENKA.
10.10.2018 13:17:51 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Jsi rozcítěn nadniterným Citem Lásky a to je největší ušlechtilost rytířů.. :)
10.10.2018 12:58:50 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
věčné je pouto Lásky..
10.10.2018 12:56:03 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Krutopřísně úchvatné....Pozbývám slov, vzácný Básníku...
10.10.2018 12:50:29 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
I tu je to někdy maso, markýzi de Sade.
Tohle je však krutě krásné, pane.
O tom by psal jistě On, nejeden samozvaný
Král, kdyby to uměl. Říká si Šampión...
ale jen bliká. Jak ve tmě lampión.
:)
10.10.2018 12:42:12 | ARTeFakty X. Múzy