ČOKOLÁDA

Moje lásko, přítelkyně,
ve zlém, taky v dobrém.
V divadle a pak i v kině,
třeba cestou do Brém.

Svléknout Tě, ať cítím vůni,
lahodného těla.
Jsi, jak víla v lesní tůni,
jako rána z děla.

Ukousnout Ti hebký samet,
sliny se mi sbíhají.
S dietou jsem dávno zamet,
pochybnosti roztají.

Pokušení neodolám,
spolknu já Tě v tu ránu.
Však já Tebe celou zdolám,
večer, přes den, po ránu.

Čokoládou zasažený,
většinou rád prohrávám.
S ní se rovnaj jenom ženy,
s myšlenkou si pohrávám.